Před nedávnem vyšla v knihovničce ČMKOS významná publikace, věnovaná výročí 100 let mezinárodní organizace práce s podtitulkem Základ sociálního dialogu. Vzpomínaná kniha seznámí zájemce nejenom s historií tripartitní agentury OSN, nazvanou Mezinárodní organizace práce, ale vysvětlí nám i její význam v procesu společenské transformace České republiky po roce 1989.
Jak se dočteme v zasvěcené předmluvě díla, z pera JUDr. Víta Samka, místopředsedy ČMKOS, je to právě rok, kdy oslavila Mezinárodní organizace práce (MOP) – pod heslem prohlubování sociální spravedlnosti a prosazování důstojné práce – uplynutí 100 let od svého vzniku.
Jak známo, MOP je jedinou tripartitní specializovanou mezinárodní organizací v systému Organizace spojených národů (OSN) a sídlí v Ženevě. Na jejím rozhodování se stejnou měrou podílí jak zástupci zaměstnanců, tak i zástupci zaměstnavatelů a vlád. Její činnost zabezpečuje Mezinárodní úřad práce a řídí tripartitně složená Správní rada, volená delegáty Mezinárodní konference práce, která se každoročně schází v červnu v Ženevě. Zde členové diskutují o zásadních problémech světa práce i sociálních věcí, jednají o návrzích úmluv a doporučení MOP či projednávají případ porušování závazků z úmluv, vyplývajících členskými zeměmi.
1919 – 2019
Mezinárodní organizace práce tedy byla založena v roce 1919 v rámci versailleského mírového procesu s cílem podpory světového míru na základě sociální spravedlnosti, opírající se o mezinárodně uznávaná pracovní práva. Československo bylo zakládajícím členem MOP a nynější Česká republika, jako jeden z jejích nástupnických států, na sebe převzala k 1. lednu 1993 všechny závazky, vyplývající z členství v MOP.
Důvody založení MOP jsou jasně formulovány v její Ústavě, jejíž motto zní: Majíce na zřeteli, že obecného a trvalého míru lze docíliti jen na základě sociální spravedlnosti. Čtyři základní články vzpomínané ústavy MOP jsou stejně aktuální a naléhavé i dnes, kdy jsme kupříkladu mimo jiné konfrontováni i se snahami prodlužovat zákonem stanovenou pracovní dobu nad 40 hodin týdně a maximálně 8 hodinami přesčasové práce, zakotvenými již v roce 1919 Ústavou MOP.
V současné době, kdy je často odborové hutí i v ČR diskreditováno a mnoho zaměstnavatelů brání vzniku odborových organizací ve svých firmách, nemalá část zaměstnanců pracuje v tzv. prekérních pracovních vztazích, a to za podmínek, které jim nezajišťuje ani dostatečnou mzdu za jejich práci, ani důstojné pracovní podmínky a v řadě případů dokonce ani přiměřené sociální zabezpečení v nemoci, při pracovním úrazu, nebo ve stáří či invaliditě.
Globální komise MOP
Mezinárodní organizaci práce tak i po sto letech zůstává jeden z hlavních úkolů, a to jest vytváření podmínek pro důstojnou práci na mezinárodní platformě s přihlédnutím k výzvám, které přinášejí nové formy práce a podnikání, spojené s masovým uplatněním informačních a komunikačních technologií ve stále širším spektru lidských odvětví. Proto vytvořila MOP v rámci své iniciativy, týkající se budoucnosti práce, tzv. Globální komisi MOP, jejímž cílem a úkolem je provádění hloubkové analýzy, na jejímž základě bude možné vytvořit analytický základ pro zajištění sociální spravedlnosti ve 21. století.
Práce pro lepší budoucnost
Z pasáží, které jsme citovali z předmluvy JUDr. Víta Samka, a které nám otevírají tok informací o náplni práce a iniciativách MOP, se vraťme k samotnému obsahu publikace, která byla vydána v rámci projektu ČMKOS 2019. Řadového čtenáře bude jistě především zajímat kapitola věnovaná procesu společenské transformace České republiky po roce 1989. Političtí pracovníci a funkcionáři, politologové i ekonomicky a sociálně zaměření publicisté si jistě důkladně prostudují kapitoly nazvané Normotvorba a kontrolní mechanismus MOP, Sociální dialog v České republice a vliv činnosti MOP. Neméně zajímavý je materiál, věnovaný sociálním partnerům v ČR (včetně kompletního adresáře!) a bezesporu k základním vědomostem každého odboráře by neměla chybět znalost Ústavy MOP, kterou najdeme spolu s přílohou na závěr publikace (str. 101-117).
Ivan Černý
