Po stopách Arabů v Praze
IBRAHIM IBN JÁKÚB A PRÁGA
Skoro každý Čech ví, že podle pražské kroniky byl autorem první historicky doložené písemné zmínky o Praze Ibrahím ibn Jákúb. V „Knize cest a zemí“ (Al-Masálik wa ál-Mamálik) od Abu Ubaida Al-Bakrího, který zemřel roku 1094 v Andalusii, je doslovně uvedena zpráva Ibrahíma ibn Jákúba, který navštívil Evropu v letech 962-973. Není známo, odkud Ibrahím ibn Jákúb pocházel, jestli z Andalusie nebo ze severní Afriky. V každém případě tato arabsky psaná zpráva je vůbec nejstarší dochovanou písemnou zprávou o městě Praze a Slovanech. Ibn Jákúb ve své zprávě napsal, že „město Praga je vystaveno z kamene a vápna“ a popsal její trhy a prostředí obecně.
DR. CHARIF BAHBOUH A DAR IBN RUSHD
V přednášce s názvem „Po stopách Arabů v Praze“ se dozvídáme, že vedle této historické zprávy Ibrahíma Ibn Jákúba zde existují ještě zajímavé arabské stopy, o kterých mnoho lidí neví. Dr. Charíf Bahbouh, který o arabských stopách přednášel, učí jakožto znalec arabštiny v Jazykové škole v Praze a je také ředitelem nakladatelství „Dar Ibn Rushd“. Toto nakladatelství vydalo nemalý počet knih, které se věnují hlavně tématu arabské kultury a přínosu muslimských Arabů pro lidskou civilizaci. Dr. Bahbouh sám je též autorem několika knih s tímto námětem. V přednášce zazněly tyto stopy postupně podle chronologie událostí. Můžeme je rozdělit do dvou skupin. První skupinu tvoří stopy (záznamy, informace), které jsou již přezkoumány a odborníci, zejména arabisté, je mohou potvrdit. V této skupině najdeme arabský vliv o oblasti českého jazyka, kultury a vědy. Pro ilustraci zde uvedeme úryvek z knihy Dr. Bahbouha „Qajruwán v průběhu staletí“, ve které mimo jiné popisuje vliv arabské civilizace v době jejího rozkvětu na vývoj věd v Evropě v raném středověku: „… Jan Šindel (přibližně 1375 – 1444), rektor Pražské univerzity, matematik a hvězdář, daroval koleji Karla IV. dvě stě rukopisů z oblasti matematiky, lékařství a astronomie. Mezi darovanými rukopisy byly i spisy Alího Ibn Abí’r-Rižál (latinsky Hali Abenragel), pocházející z Qajruwánu.
UNIVERSITA KARLOVA A ARABSKÉ RUKOPISY
Před vznikem Univerzity Karlovy se vyučovalo na evropských univerzitách ve Francii a v Itálii dle vybraných arabských učebnic. Medicína, matematika a astronomie byly hlavními předměty. Někteří čeští studenti studující ve Francii či Itálii přiváželi do vlasti arabské knihy. Po založení Karlovy Univerzity vzniklo oddělení „Východní učení a Andalusie“. Brzy se z toho stala samostatná věda, která byla později součástí učebních osnov. Tehdy se používaly rukopisy pocházející ze severní Afriky a Andalusie, které je dnes možné nalézt v historických knihovnách v Čechách a na Moravě. Středověká arabská věda významně zasáhla do oblasti české kultury, zvláště pak svými názory na pohyb Země a její postavení vůči ostatním kosmickým tělesům. Islámští astronomové (mezi nimi i Abú ‘r-Rižál) zdokonalili svou práci i přístroje.
ARABSKÁ SLOVA V ČEŠTINĚ – VÍC NEŽ SI MYSLÍTE
Pokud jde o arabská slova v českém jazyce, musíme vzít v úvahu skutečnost, že působení arabské civilizace na Evropu zanechalo hluboké stopy i ve slovníku většiny evropských národů. Tento vliv se pochopitelně nejvíce projevil v románských jazycích Iberského poloostrova. Ve středověku a raném novověku bylo v jejich slovníku takových slov mnohem více, používání některých však ustalo zároveň s tím, jak zastarávaly a přestávaly se používat předměty, které jimi byly označovány. Čeština nebyla ovlivněna přímo, neboť území Čech se nedostalo do bezprostředního styku s arabskou civilizací v době jejího rozkvětu. Čeština přejímala arabská slova z jiných evropských jazyků často v již zkomolené formě a mnohdy je ještě dále přizpůsobila svému fonetickému či morfologickému systému. Proto by bylo správnější mluvit o slovech arabského původu než o slovech arabských v českém jazyce. Podle známého arabisty prof. Ivana Hrbka najdeme slova arabského původu v mnoha vědeckých oborech, například v oblasti matematiky a astronomie, a rovněž v dalších oblastech života. V našem článku nemůžeme podat celkový přehled těchto slov, ale pro zajímavost jich alespoň několik uvádíme. V názvech koření běžně používaný kmín je z arabského „kammun“, zázvor – „zandžabil“, muškát – „musk“, nebo naše oblíbená káva – z arab. „kahwa“. Také mnohé textilie mají název arabského původu, jako například atlas (v arabštině znamená hladký, jemný), někdy nesou v českém názvu přímo jména místa svého původu, např. damašek podle města Damašek, mušelín podle města Musul a koneckonců gáza podle palestinského města Gaza. Další příklady můžeme uvést z oboru chemie. Již samo slovo chemie je odvozeno z arab. slova „al-kímija“, dále alkálie, alkalický z arab. „al-kalí“, alkohol z arab. „al-kuhl“, a také dnes již mezinárodní pojem nafta vznikl z arabského slova „naft“. Slavný elixír vznikl z původně řeckého xérion přidáním arabské předložky: „al-iksír“ a v tomto výčtu bychom mohli ještě dlouho pokračovat, například v námořnictví titul admirál vznikl z arab. „amír al-bahr“, ve vojenské terminologii se užívá termín kalibr z arab. „kálib“ nebo arzenál z arab. „dár as-siná’a“. V oblasti obchodu všichni známe pojem magazín, který má kořeny v arabském „machzan“ (v množném čísle „macházin“), tarif z arab. „ta’rif“, v literárním světě má mezi čtenáři oblibu almanach, jehož původ najdeme v arabském „al-manách“. Obecně je v českém jazyce používáno mnoho dalších slov arab. původu, například slova maškara, maškaráda i maska mají původ v arab. „maschara“ (posmívání, fraška) a konečně v šachu, královské hře, má výraz „mat“ také původ v arabském mat (zemřel, je poražen …).
TOMÁŠ GARRIGUE MASARYK A ARABŠTINA
Chceme-li dále hovořit o arabských stopách v Čechách, máme zde ještě druhou skupinu, což jsou spíše záhady nebo tyto stopy ještě nejsou prokázány. V některých vědeckých kruzích panuje domněnka, že existuje nápadná podoba mezi nejstaršími kostely na území českých zemí a nejstaršími křesťanskými stavbami v Sýrii a dalších arabských oblastech. Také mezi tématy, a dokonce i ilustracemi některých staropražských legend existuje nepřehlédnutelná podoba s tématy a vyobrazeními starých arabských pohádek. Tyto domněnky ovšem nejsou zatím vědecky potvrzeny. Ovšem do jednoho článku nelze zahrnout všechny stopy, které arabská kultura a její nositelé v Čechách zanechali. Ale stojí za to uvést alespoň ty nejzajímavější, s nimiž se setkáváme v našem současném životě.
Kupříkladu nejen v Čechách, ale v celém světě lidé stále používají arabské číslice. Snad ve všech jazycích světa bychom našli nějaké přísloví, které odráží původní arabsko-islámský způsob myšlení: např. v Čechách, ale i v dalších slovanských jazycích můžeme často slyšet rčení: „Nepřijde-li hora k Mohamedovi, musí přijít Mohamed k hoře.“ Byli a jsou u nás lidé, kteří arabskou kulturu milují, někteří i studují arabštinu. Vede je k tomu to, že arabskou kulturu používají a uvědomují si, že arabská kultura má své místo mezi předními světovými kulturami a zároveň zanechala své pozitivní stopy pro lidstvo. A je zajímavé v této souvislosti vědět, že mezi světové jazyky, které ovládal první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, patřila i arabština, kterou vystudoval ve Vídni. T. G. Masaryk navštívil soukromě nejen Palestinu, ale i Egypt.
ALOIS MUSIL DO AMRY, AL JAWAHIRI DO PRAHY
Ovšem existují také české stopy v arabském světě. Málo je u nás znám například příběh českého kněze a světově uznávaného arabisty Aloise Musila (1869 -1944), který chtěl poznat arabské země, v nichž se zrodila monoteistická náboženství. Proto vystudoval arabštinu a dlouho cestoval po arabských zemích. Napsal desítky studií a knih o svých výzkumech, objevech a poznatcích o Arabech. Mezi jeho obdivované počiny patří i objev zámečku Qusajr Amra uprostřed jordánské pouště, který je dnes zapsán mezi památkami UNESCO. Zámeček vystavěl v polovině 8. století chalífa Walíd II. Tento velký Čech se těšil uznání arabských kmenů natolik, že ho nazývali s respektem šejch Músa. V kontaktu s prezidentem Masarykem přispěl k založení výzkumného centra Orientálního ústavu. Rozhodně můžeme profesora Musila považovat za velkou českou stopu v arabském světě a v oboru arabistiky.
V tomto článku není možné napsat ani stručný přehled jeho díla a myšlenek, ale určitě jeden z jeho nejdůležitějších odkazů je, že lidé bez ohledu na náboženství a národnost mohou spolu žít v dobrém a bohumilém vztahu. Další stopu v arabském světě zanechávají čeští egyptologové, kteří dosahují velkých úspěchů v oblasti archeologických výzkumů. Česká kultura a výroba se v arabském světě stále těší dobrému jménu. Ibrahim ibn Jákúb psal o Praze a Moravě jako cestovatel. Proběhlo tisíc let a arabská přízeň ku Praze se znovu potvrdila. V 60. letech minulého století přijel do Prahy jeden z největších arabských básníků 20. století Mohamed Mahdí Al Jawahiri. Bylo mu v té době 60 let. Prahu si zamiloval, a ta mu dávala inspiraci k jeho nejkrásnější básnické tvorbě. Al Jawahiri prožil v Praze dalších 30 let plného života. Myslím si, že básníka Al Jawahiriho můžeme považovat za arabskou stopu v českých zemích, stejně tak ale zanechal tento básník své umělecké stopy v zemích arabských a díky jeho tvorbě znají českou kulturu a krásy Prahy mnozí arabští čtenáři.
KAPELA ZIRIAB A SPISOVATEL AL-JAWAHIRI
Stále živá arabská stopa v Čechách je hudební skupina Ziriab, která se občas účastní různých českých koncertů nebo organizuje i své vlastní akce. Kdo zná arabské písničky a hudbu, tak může potvrdit, že skupina Ziriab dokáže potěšit z poslechu arabské hudby a písniček. Lidé, kteří znají Ziriab, je chodí rádi poslouchat. Je třeba zmínit i arabského spisovatele Al-Jawahiriho. Stejně jako Praha, její lidé a její literární instituce, kteří přijali Al-Jawahiriho s velkou láskou a uznáním, tak věčný básník opětoval toto ocenění a lásku ve své poezii s jedinečnými, popisnými a sentimentálními básněmi, z nichž nejvýznamnější jsou: „Prodavačka ryb“ (1965) a „Praha aneb dialog“ (1968), která začíná slovy: „Prodloužila jsi žití mé nechť Bůh prodlouží věky tvé …“ a také „Krásní Češi a jejich magie“ (1976) … a zde podotýkáme, že několik pasáží z těchto básní přeložil do češtiny významný arabista Jaromír Hajský. Dnes, za úsilí Velvyslanectví Irácké republiky v ČR, zastoupeného velvyslancem Dr. Falahem Abdul Hassanem, ve spolupráci s MČ Praha 6, byla umístěna pamětní deska u domu v Praze 6, ve kterém bydlel.
Létáme rádi na dovolenou do Egypta či Tuniska nebo též do Maroka, Ománu nebo do Spojených arabských emirátů a jiných arabských zemí, aniž něco víme o arabské kultuře a civilizaci. Jeden člen novinářského svazu je Arab pocházející z Palestiny a napsal tento článek. Po maturitě přijel do Prahy a vystudoval zde Vysokou školu ekonomickou a napsal zajímavý článek o stopách Arabů v Praze. A v tomto článku našel i české stopy v arabském světě.
Text: Mohamed Al Nabulsi
Editace: Simona Haraštová