{"id":993,"date":"2026-10-12T13:18:25","date_gmt":"2026-10-12T11:18:25","guid":{"rendered":"http:\/\/www.odborovysvaznovinaru.cz\/pages\/?p=993"},"modified":"2026-10-12T13:21:48","modified_gmt":"2026-10-12T11:21:48","slug":"993-2","status":"publish","type":"post","link":"http:\/\/www.odborovysvaznovinaru.cz\/pages\/993-2\/","title":{"rendered":"Po stop\u00e1ch arab\u016f v \u010cech\u00e1ch"},"content":{"rendered":"\n

Po stop\u00e1ch Arab\u016f v\u00a0Praze<\/strong><\/p>\n\n\n\n

IBRAHIM IBN J\u00c1K\u00daB A PR\u00c1GA<\/p>\n\n\n\n

Skoro ka\u017ed\u00fd \u010cech v\u00ed, \u017ee podle pra\u017esk\u00e9 kroniky byl autorem prvn\u00ed historicky dolo\u017een\u00e9 p\u00edsemn\u00e9 zm\u00ednky o Praze Ibrah\u00edm ibn J\u00e1k\u00fab. V \u201eKnize cest a zem\u00ed\u201c (Al-Mas\u00e1lik wa \u00e1l-Mam\u00e1lik) od Abu Ubaida Al-Bakr\u00edho, kter\u00fd zem\u0159el roku 1094 v Andalusii, je doslovn\u011b uvedena zpr\u00e1va Ibrah\u00edma ibn J\u00e1k\u00faba, kter\u00fd nav\u0161t\u00edvil Evropu v letech 962-973. Nen\u00ed zn\u00e1mo, odkud Ibrah\u00edm ibn J\u00e1k\u00fab poch\u00e1zel, jestli z Andalusie nebo ze severn\u00ed Afriky. V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b tato arabsky psan\u00e1 zpr\u00e1va je v\u016fbec nejstar\u0161\u00ed dochovanou p\u00edsemnou zpr\u00e1vou o m\u011bst\u011b Praze a Slovanech. Ibn J\u00e1k\u00fab ve sv\u00e9 zpr\u00e1v\u011b napsal, \u017ee \u201em\u011bsto Praga je vystaveno z kamene a v\u00e1pna\u201c a popsal jej\u00ed trhy a prost\u0159ed\u00ed obecn\u011b.<\/p>\n\n\n\n

DR. CHARIF BAHBOUH A DAR IBN RUSHD<\/p>\n\n\n\n

V p\u0159edn\u00e1\u0161ce s n\u00e1zvem \u201ePo stop\u00e1ch Arab\u016f v Praze\u201c se dozv\u00edd\u00e1me, \u017ee vedle t\u00e9to historick\u00e9 zpr\u00e1vy Ibrah\u00edma Ibn J\u00e1k\u00faba zde existuj\u00ed je\u0161t\u011b zaj\u00edmav\u00e9 arabsk\u00e9 stopy, o kter\u00fdch mnoho lid\u00ed nev\u00ed. Dr. Char\u00edf Bahbouh, kter\u00fd o arabsk\u00fdch stop\u00e1ch p\u0159edn\u00e1\u0161el, u\u010d\u00ed jako\u017eto znalec arab\u0161tiny v Jazykov\u00e9 \u0161kole v Praze a je tak\u00e9 \u0159editelem nakladatelstv\u00ed \u201eDar Ibn Rushd\u201c. Toto nakladatelstv\u00ed vydalo nemal\u00fd po\u010det knih, kter\u00e9 se v\u011bnuj\u00ed hlavn\u011b t\u00e9matu arabsk\u00e9 kultury a p\u0159\u00ednosu muslimsk\u00fdch Arab\u016f pro lidskou civilizaci. Dr. Bahbouh s\u00e1m je t\u00e9\u017e autorem n\u011bkolika knih s t\u00edmto n\u00e1m\u011btem. V p\u0159edn\u00e1\u0161ce zazn\u011bly tyto stopy postupn\u011b podle chronologie ud\u00e1lost\u00ed. M\u016f\u017eeme je rozd\u011blit do dvou skupin. Prvn\u00ed skupinu tvo\u0159\u00ed stopy (z\u00e1znamy, informace), kter\u00e9 jsou ji\u017e p\u0159ezkoum\u00e1ny a odborn\u00edci, zejm\u00e9na arabist\u00e9, je mohou potvrdit. V t\u00e9to skupin\u011b najdeme arabsk\u00fd vliv o oblasti \u010desk\u00e9ho jazyka, kultury a v\u011bdy. Pro ilustraci zde uvedeme \u00faryvek z knihy Dr. Bahbouha \u201eQajruw\u00e1n v pr\u016fb\u011bhu stalet\u00ed\u201c, ve kter\u00e9 mimo jin\u00e9 popisuje vliv arabsk\u00e9 civilizace v dob\u011b jej\u00edho rozkv\u011btu na v\u00fdvoj v\u011bd v Evrop\u011b v ran\u00e9m st\u0159edov\u011bku: \u201e\u2026 Jan \u0160indel (p\u0159ibli\u017en\u011b 1375 \u2013 1444), rektor Pra\u017esk\u00e9 univerzity, matematik a hv\u011bzd\u00e1\u0159, daroval koleji Karla IV. dv\u011b st\u011b rukopis\u016f z oblasti matematiky, l\u00e9ka\u0159stv\u00ed a astronomie. Mezi darovan\u00fdmi rukopisy byly i spisy Al\u00edho Ibn Ab\u00ed\u2019r-Ri\u017e\u00e1l (latinsky Hali Abenragel), poch\u00e1zej\u00edc\u00ed z Qajruw\u00e1nu.<\/p>\n\n\n\n

UNIVERSITA KARLOVA A ARABSK\u00c9 RUKOPISY<\/p>\n\n\n\n

P\u0159ed vznikem Univerzity Karlovy se vyu\u010dovalo na evropsk\u00fdch univerzit\u00e1ch ve Francii a v It\u00e1lii dle vybran\u00fdch arabsk\u00fdch u\u010debnic. Medic\u00edna, matematika a astronomie byly hlavn\u00edmi p\u0159edm\u011bty. N\u011bkte\u0159\u00ed \u010de\u0161t\u00ed studenti studuj\u00edc\u00ed ve Francii \u010di It\u00e1lii p\u0159iv\u00e1\u017eeli do vlasti arabsk\u00e9 knihy. Po zalo\u017een\u00ed Karlovy Univerzity vzniklo odd\u011blen\u00ed \u201eV\u00fdchodn\u00ed u\u010den\u00ed a Andalusie\u201c. Brzy se z toho stala samostatn\u00e1 v\u011bda, kter\u00e1 byla pozd\u011bji sou\u010d\u00e1st\u00ed u\u010debn\u00edch osnov. Tehdy se pou\u017e\u00edvaly rukopisy poch\u00e1zej\u00edc\u00ed ze severn\u00ed Afriky a Andalusie, kter\u00e9 je dnes mo\u017en\u00e9 nal\u00e9zt v historick\u00fdch knihovn\u00e1ch v \u010cech\u00e1ch a na Morav\u011b. St\u0159edov\u011bk\u00e1 arabsk\u00e1 v\u011bda v\u00fdznamn\u011b zas\u00e1hla do oblasti \u010desk\u00e9 kultury, zvl\u00e1\u0161t\u011b pak sv\u00fdmi n\u00e1zory na pohyb Zem\u011b a jej\u00ed postaven\u00ed v\u016f\u010di ostatn\u00edm kosmick\u00fdm t\u011bles\u016fm. Isl\u00e1m\u0161t\u00ed astronomov\u00e9 (mezi nimi i Ab\u00fa \u2018r-Ri\u017e\u00e1l) zdokonalili svou pr\u00e1ci i p\u0159\u00edstroje.<\/p>\n\n\n\n

ARABSK\u00c1 SLOVA V \u010cE\u0160TIN\u011a \u2013 V\u00cdC NE\u017d SI MYSL\u00cdTE<\/p>\n\n\n\n

Pokud jde o arabsk\u00e1 slova v \u010desk\u00e9m jazyce, mus\u00edme vz\u00edt v \u00favahu skute\u010dnost, \u017ee p\u016fsoben\u00ed arabsk\u00e9 civilizace na Evropu zanechalo hlubok\u00e9 stopy i ve slovn\u00edku v\u011bt\u0161iny evropsk\u00fdch n\u00e1rod\u016f. Tento vliv se pochopiteln\u011b nejv\u00edce projevil v rom\u00e1nsk\u00fdch jazyc\u00edch Ibersk\u00e9ho poloostrova. Ve st\u0159edov\u011bku a ran\u00e9m novov\u011bku bylo v jejich slovn\u00edku takov\u00fdch slov mnohem v\u00edce, pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed n\u011bkter\u00fdch v\u0161ak ustalo z\u00e1rove\u0148 s t\u00edm, jak zastar\u00e1valy a p\u0159est\u00e1valy se pou\u017e\u00edvat p\u0159edm\u011bty, kter\u00e9 jimi byly ozna\u010dov\u00e1ny. \u010ce\u0161tina nebyla ovlivn\u011bna p\u0159\u00edmo, nebo\u0165 \u00fazem\u00ed \u010cech se nedostalo do bezprost\u0159edn\u00edho styku s arabskou civilizac\u00ed v dob\u011b jej\u00edho rozkv\u011btu. \u010ce\u0161tina p\u0159ej\u00edmala arabsk\u00e1 slova z jin\u00fdch evropsk\u00fdch jazyk\u016f \u010dasto v ji\u017e zkomolen\u00e9 form\u011b a mnohdy je je\u0161t\u011b d\u00e1le p\u0159izp\u016fsobila sv\u00e9mu fonetick\u00e9mu \u010di morfologick\u00e9mu syst\u00e9mu. Proto by bylo spr\u00e1vn\u011bj\u0161\u00ed mluvit o slovech arabsk\u00e9ho p\u016fvodu ne\u017e o slovech arabsk\u00fdch v \u010desk\u00e9m jazyce. Podle zn\u00e1m\u00e9ho arabisty prof. Ivana Hrbka najdeme slova arabsk\u00e9ho p\u016fvodu v mnoha v\u011bdeck\u00fdch oborech, nap\u0159\u00edklad v oblasti matematiky a astronomie, a rovn\u011b\u017e v dal\u0161\u00edch oblastech \u017eivota. V na\u0161em \u010dl\u00e1nku nem\u016f\u017eeme podat celkov\u00fd p\u0159ehled t\u011bchto slov, ale pro zaj\u00edmavost jich alespo\u0148 n\u011bkolik uv\u00e1d\u00edme. V n\u00e1zvech ko\u0159en\u00ed b\u011b\u017en\u011b pou\u017e\u00edvan\u00fd km\u00edn je z arabsk\u00e9ho \u201ekammun\u201c, z\u00e1zvor \u2013 \u201ezand\u017eabil\u201c, mu\u0161k\u00e1t \u2013 \u201emusk\u201c, nebo na\u0161e obl\u00edben\u00e1 k\u00e1va \u2013 z arab. \u201ekahwa\u201c. Tak\u00e9 mnoh\u00e9 textilie maj\u00ed n\u00e1zev arabsk\u00e9ho p\u016fvodu, jako nap\u0159\u00edklad atlas (v arab\u0161tin\u011b znamen\u00e1 hladk\u00fd, jemn\u00fd), n\u011bkdy nesou v \u010desk\u00e9m n\u00e1zvu p\u0159\u00edmo jm\u00e9na m\u00edsta sv\u00e9ho p\u016fvodu, nap\u0159. dama\u0161ek podle m\u011bsta Dama\u0161ek, mu\u0161el\u00edn podle m\u011bsta Musul a koneckonc\u016f g\u00e1za podle palestinsk\u00e9ho m\u011bsta Gaza. Dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edklady m\u016f\u017eeme uv\u00e9st z oboru chemie. Ji\u017e samo slovo chemie je odvozeno z arab. slova \u201eal-k\u00edmija\u201c, d\u00e1le alk\u00e1lie, alkalick\u00fd z arab. \u201eal-kal\u00ed\u201c, alkohol z arab. \u201eal-kuhl\u201c, a tak\u00e9 dnes ji\u017e mezin\u00e1rodn\u00ed pojem nafta vznikl z arabsk\u00e9ho slova \u201enaft\u201c. Slavn\u00fd elix\u00edr vznikl z p\u016fvodn\u011b \u0159eck\u00e9ho x\u00e9rion p\u0159id\u00e1n\u00edm arabsk\u00e9 p\u0159edlo\u017eky: \u201eal-iks\u00edr\u201c a v tomto v\u00fd\u010dtu bychom mohli je\u0161t\u011b dlouho pokra\u010dovat, nap\u0159\u00edklad v n\u00e1mo\u0159nictv\u00ed titul admir\u00e1l vznikl z arab. \u201eam\u00edr al-bahr\u201c, ve vojensk\u00e9 terminologii se u\u017e\u00edv\u00e1 term\u00edn kalibr z arab. \u201ek\u00e1lib\u201c nebo arzen\u00e1l z arab. \u201ed\u00e1r as-sin\u00e1\u2019a\u201c. V oblasti obchodu v\u0161ichni zn\u00e1me pojem magaz\u00edn, kter\u00fd m\u00e1 ko\u0159eny v arabsk\u00e9m \u201emachzan\u201c (v mno\u017en\u00e9m \u010d\u00edsle \u201emach\u00e1zin\u201c), tarif z arab. \u201eta\u2019rif\u201c, v liter\u00e1rn\u00edm sv\u011bt\u011b m\u00e1 mezi \u010dten\u00e1\u0159i oblibu almanach, jeho\u017e p\u016fvod najdeme v arabsk\u00e9m \u201eal-man\u00e1ch\u201c. Obecn\u011b je v \u010desk\u00e9m jazyce pou\u017e\u00edv\u00e1no mnoho dal\u0161\u00edch slov arab. p\u016fvodu, nap\u0159\u00edklad slova ma\u0161kara, ma\u0161kar\u00e1da i maska maj\u00ed p\u016fvod v arab. \u201emaschara\u201c (posm\u00edv\u00e1n\u00ed, fra\u0161ka) a kone\u010dn\u011b v \u0161achu, kr\u00e1lovsk\u00e9 h\u0159e, m\u00e1 v\u00fdraz \u201emat\u201c tak\u00e9 p\u016fvod v arabsk\u00e9m mat (zem\u0159el, je pora\u017een \u2026).<\/p>\n\n\n\n

TOM\u00c1\u0160 GARRIGUE MASARYK A ARAB\u0160TINA<\/p>\n\n\n\n

Chceme-li d\u00e1le hovo\u0159it o arabsk\u00fdch stop\u00e1ch v \u010cech\u00e1ch, m\u00e1me zde je\u0161t\u011b druhou skupinu, co\u017e jsou sp\u00ed\u0161e z\u00e1hady nebo tyto stopy je\u0161t\u011b nejsou prok\u00e1z\u00e1ny. V n\u011bkter\u00fdch v\u011bdeck\u00fdch kruz\u00edch panuje domn\u011bnka, \u017ee existuje n\u00e1padn\u00e1 podoba mezi nejstar\u0161\u00edmi kostely na \u00fazem\u00ed \u010desk\u00fdch zem\u00ed a nejstar\u0161\u00edmi k\u0159es\u0165ansk\u00fdmi stavbami v S\u00fdrii a dal\u0161\u00edch arabsk\u00fdch oblastech. Tak\u00e9 mezi t\u00e9maty, a dokonce i ilustracemi n\u011bkter\u00fdch staropra\u017esk\u00fdch legend existuje nep\u0159ehl\u00e9dnuteln\u00e1 podoba s t\u00e9maty a vyobrazen\u00edmi star\u00fdch arabsk\u00fdch poh\u00e1dek. Tyto domn\u011bnky ov\u0161em nejsou zat\u00edm v\u011bdecky potvrzeny. Ov\u0161em do jednoho \u010dl\u00e1nku nelze zahrnout v\u0161echny stopy, kter\u00e9 arabsk\u00e1 kultura a jej\u00ed nositel\u00e9 v \u010cech\u00e1ch zanechali. Ale stoj\u00ed za to uv\u00e9st alespo\u0148 ty nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed, s nimi\u017e se setk\u00e1v\u00e1me v na\u0161em sou\u010dasn\u00e9m \u017eivot\u011b.<\/p>\n\n\n\n

Kup\u0159\u00edkladu nejen v \u010cech\u00e1ch, ale v cel\u00e9m sv\u011bt\u011b lid\u00e9 st\u00e1le pou\u017e\u00edvaj\u00ed arabsk\u00e9 \u010d\u00edslice. Snad ve v\u0161ech jazyc\u00edch sv\u011bta bychom na\u0161li n\u011bjak\u00e9 p\u0159\u00edslov\u00ed, kter\u00e9 odr\u00e1\u017e\u00ed p\u016fvodn\u00ed arabsko-isl\u00e1msk\u00fd zp\u016fsob my\u0161len\u00ed: nap\u0159. v \u010cech\u00e1ch, ale i v dal\u0161\u00edch slovansk\u00fdch jazyc\u00edch m\u016f\u017eeme \u010dasto sly\u0161et r\u010den\u00ed: \u201eNep\u0159ijde-li hora k Mohamedovi, mus\u00ed p\u0159ij\u00edt Mohamed k ho\u0159e.\u201c Byli a jsou u n\u00e1s lid\u00e9, kte\u0159\u00ed arabskou kulturu miluj\u00ed, n\u011bkte\u0159\u00ed i studuj\u00ed arab\u0161tinu. Vede je k tomu to, \u017ee arabskou kulturu pou\u017e\u00edvaj\u00ed a uv\u011bdomuj\u00ed si, \u017ee arabsk\u00e1 kultura m\u00e1 sv\u00e9 m\u00edsto mezi p\u0159edn\u00edmi sv\u011btov\u00fdmi kulturami a z\u00e1rove\u0148 zanechala sv\u00e9 pozitivn\u00ed stopy pro lidstvo. A je zaj\u00edmav\u00e9 v t\u00e9to souvislosti v\u011bd\u011bt, \u017ee mezi sv\u011btov\u00e9 jazyky, kter\u00e9 ovl\u00e1dal prvn\u00ed \u010deskoslovensk\u00fd prezident Tom\u00e1\u0161 Garrigue Masaryk, pat\u0159ila i arab\u0161tina, kterou vystudoval ve V\u00eddni. T. G. Masaryk nav\u0161t\u00edvil soukrom\u011b nejen Palestinu, ale i Egypt.<\/p>\n\n\n\n

ALOIS MUSIL DO AMRY, AL JAWAHIRI DO PRAHY<\/p>\n\n\n\n

Ov\u0161em existuj\u00ed tak\u00e9 \u010desk\u00e9 stopy v arabsk\u00e9m sv\u011bt\u011b. M\u00e1lo je u n\u00e1s zn\u00e1m nap\u0159\u00edklad p\u0159\u00edb\u011bh \u010desk\u00e9ho kn\u011bze a sv\u011btov\u011b uzn\u00e1van\u00e9ho arabisty Aloise Musila (1869 -1944), kter\u00fd cht\u011bl poznat arabsk\u00e9 zem\u011b, v nich\u017e se zrodila monoteistick\u00e1 n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed. Proto vystudoval arab\u0161tinu a dlouho cestoval po arabsk\u00fdch zem\u00edch. Napsal des\u00edtky studi\u00ed a knih o sv\u00fdch v\u00fdzkumech, objevech a poznatc\u00edch o Arabech. Mezi jeho obdivovan\u00e9 po\u010diny pat\u0159\u00ed i objev z\u00e1me\u010dku Qusajr Amra uprost\u0159ed jord\u00e1nsk\u00e9 pou\u0161t\u011b, kter\u00fd je dnes zaps\u00e1n mezi pam\u00e1tkami UNESCO. Z\u00e1me\u010dek vystav\u011bl v polovin\u011b 8. stolet\u00ed chal\u00edfa Wal\u00edd II. Tento velk\u00fd \u010cech se t\u011b\u0161il uzn\u00e1n\u00ed arabsk\u00fdch kmen\u016f natolik, \u017ee ho naz\u00fdvali s respektem \u0161ejch M\u00fasa. V kontaktu s prezidentem Masarykem p\u0159isp\u011bl k zalo\u017een\u00ed v\u00fdzkumn\u00e9ho centra Orient\u00e1ln\u00edho \u00fastavu. Rozhodn\u011b m\u016f\u017eeme profesora Musila pova\u017eovat za velkou \u010deskou stopu v arabsk\u00e9m sv\u011bt\u011b a v oboru arabistiky.<\/p>\n\n\n\n

V tomto \u010dl\u00e1nku nen\u00ed mo\u017en\u00e9 napsat ani stru\u010dn\u00fd p\u0159ehled jeho d\u00edla a my\u0161lenek, ale ur\u010dit\u011b jeden z jeho nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch odkaz\u016f je, \u017ee lid\u00e9 bez ohledu na n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed a n\u00e1rodnost mohou spolu \u017e\u00edt v dobr\u00e9m a bohumil\u00e9m vztahu. Dal\u0161\u00ed stopu v arabsk\u00e9m sv\u011bt\u011b zanech\u00e1vaj\u00ed \u010de\u0161t\u00ed egyptologov\u00e9, kte\u0159\u00ed dosahuj\u00ed velk\u00fdch \u00fasp\u011bch\u016f v oblasti archeologick\u00fdch v\u00fdzkum\u016f. \u010cesk\u00e1 kultura a v\u00fdroba se v arabsk\u00e9m sv\u011bt\u011b st\u00e1le t\u011b\u0161\u00ed dobr\u00e9mu jm\u00e9nu. Ibrahim ibn J\u00e1k\u00fab psal o Praze a Morav\u011b jako cestovatel. Prob\u011bhlo tis\u00edc let a arabsk\u00e1 p\u0159\u00edze\u0148 ku Praze se znovu potvrdila. V 60. letech minul\u00e9ho stolet\u00ed p\u0159ijel do Prahy jeden z nejv\u011bt\u0161\u00edch arabsk\u00fdch b\u00e1sn\u00edk\u016f 20. stolet\u00ed Mohamed Mahd\u00ed Al Jawahiri. Bylo mu v t\u00e9 dob\u011b 60 let. Prahu si zamiloval, a ta mu d\u00e1vala inspiraci k jeho nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed b\u00e1snick\u00e9 tvorb\u011b. Al Jawahiri pro\u017eil v Praze dal\u0161\u00edch 30 let pln\u00e9ho \u017eivota. Mysl\u00edm si, \u017ee b\u00e1sn\u00edka Al Jawahiriho m\u016f\u017eeme pova\u017eovat za arabskou stopu v \u010desk\u00fdch zem\u00edch, stejn\u011b tak ale zanechal tento b\u00e1sn\u00edk sv\u00e9 um\u011bleck\u00e9 stopy v zem\u00edch arabsk\u00fdch a d\u00edky jeho tvorb\u011b znaj\u00ed \u010deskou kulturu a kr\u00e1sy Prahy mnoz\u00ed arab\u0161t\u00ed \u010dten\u00e1\u0159i.<\/p>\n\n\n\n

KAPELA ZIRIAB A SPISOVATEL AL-JAWAHIRI<\/p>\n\n\n\n

St\u00e1le \u017eiv\u00e1 arabsk\u00e1 stopa v \u010cech\u00e1ch je hudebn\u00ed skupina Ziriab, kter\u00e1 se ob\u010das \u00fa\u010dastn\u00ed r\u016fzn\u00fdch \u010desk\u00fdch koncert\u016f nebo organizuje i sv\u00e9 vlastn\u00ed akce. Kdo zn\u00e1 arabsk\u00e9 p\u00edsni\u010dky a hudbu, tak m\u016f\u017ee potvrdit, \u017ee skupina Ziriab dok\u00e1\u017ee pot\u011b\u0161it z poslechu arabsk\u00e9 hudby a p\u00edsni\u010dek. Lid\u00e9, kte\u0159\u00ed znaj\u00ed Ziriab, je chod\u00ed r\u00e1di poslouchat. Je t\u0159eba zm\u00ednit i arabsk\u00e9ho spisovatele Al-Jawahiriho. Stejn\u011b jako Praha, jej\u00ed lid\u00e9 a jej\u00ed liter\u00e1rn\u00ed instituce, kte\u0159\u00ed p\u0159ijali Al-Jawahiriho s velkou l\u00e1skou a uzn\u00e1n\u00edm, tak v\u011b\u010dn\u00fd b\u00e1sn\u00edk op\u011btoval toto ocen\u011bn\u00ed a l\u00e1sku ve sv\u00e9 poezii s jedine\u010dn\u00fdmi, popisn\u00fdmi a sentiment\u00e1ln\u00edmi b\u00e1sn\u011bmi, z nich\u017e nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed jsou: \u201eProdava\u010dka ryb\u201c (1965) a \u201ePraha aneb dialog\u201c (1968), kter\u00e1 za\u010d\u00edn\u00e1 slovy: \u201eProdlou\u017eila jsi \u017eit\u00ed m\u00e9 nech\u0165 B\u016fh prodlou\u017e\u00ed v\u011bky tv\u00e9 \u2026\u201c a tak\u00e9 \u201eKr\u00e1sn\u00ed \u010ce\u0161i a jejich magie\u201c (1976) \u2026 a zde podot\u00fdk\u00e1me, \u017ee n\u011bkolik pas\u00e1\u017e\u00ed z t\u011bchto b\u00e1sn\u00ed p\u0159elo\u017eil do \u010de\u0161tiny v\u00fdznamn\u00fd arabista Jarom\u00edr Hajsk\u00fd. Dnes, za \u00fasil\u00ed Velvyslanectv\u00ed Ir\u00e1ck\u00e9 republiky v \u010cR, zastoupen\u00e9ho velvyslancem Dr. Falahem Abdul Hassanem, ve spolupr\u00e1ci s M\u010c Praha 6, byla um\u00edst\u011bna pam\u011btn\u00ed deska u domu v Praze 6, ve kter\u00e9m bydlel.<\/p>\n\n\n\n

L\u00e9t\u00e1me r\u00e1di na dovolenou do Egypta \u010di Tuniska nebo t\u00e9\u017e do Maroka, Om\u00e1nu nebo do Spojen\u00fdch arabsk\u00fdch emir\u00e1t\u016f a jin\u00fdch arabsk\u00fdch zem\u00ed, ani\u017e n\u011bco v\u00edme o arabsk\u00e9 kultu\u0159e a civilizaci. Jeden \u010dlen novin\u00e1\u0159sk\u00e9ho svazu je Arab poch\u00e1zej\u00edc\u00ed z Palestiny a napsal tento \u010dl\u00e1nek. Po maturit\u011b p\u0159ijel do Prahy a vystudoval zde Vysokou \u0161kolu ekonomickou a napsal zaj\u00edmav\u00fd \u010dl\u00e1nek o stop\u00e1ch Arab\u016f v Praze. A v tomto \u010dl\u00e1nku na\u0161el i \u010desk\u00e9 stopy v arabsk\u00e9m sv\u011bt\u011b.<\/p>\n\n\n\n

Text: Mohamed Al Nabulsi<\/p>\n\n\n\n

Editace: Simona Hara\u0161tov\u00e1<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Po stop\u00e1ch Arab\u016f v\u00a0Praze IBRAHIM IBN J\u00c1K\u00daB A PR\u00c1GA Skoro ka\u017ed\u00fd \u010cech v\u00ed, \u017ee podle pra\u017esk\u00e9 kroniky byl autorem prvn\u00ed historicky dolo\u017een\u00e9 p\u00edsemn\u00e9 zm\u00ednky o Praze Ibrah\u00edm ibn J\u00e1k\u00fab. V \u201eKnize cest a zem\u00ed\u201c (Al-Mas\u00e1lik wa \u00e1l-Mam\u00e1lik) od Abu Ubaida Al-Bakr\u00edho, kter\u00fd zem\u0159el roku 1094 v Andalusii, je doslovn\u011b uvedena zpr\u00e1va Ibrah\u00edma ibn J\u00e1k\u00faba, kter\u00fd nav\u0161t\u00edvil … <\/p>\n

Pokra\u010dovat ve \u010dten\u00ed „Po stop\u00e1ch arab\u016f v \u010cech\u00e1ch“<\/span><\/a><\/p>\n","protected":false},"author":10,"featured_media":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[18],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/www.odborovysvaznovinaru.cz\/pages\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/993"}],"collection":[{"href":"http:\/\/www.odborovysvaznovinaru.cz\/pages\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"http:\/\/www.odborovysvaznovinaru.cz\/pages\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.odborovysvaznovinaru.cz\/pages\/wp-json\/wp\/v2\/users\/10"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.odborovysvaznovinaru.cz\/pages\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=993"}],"version-history":[{"count":2,"href":"http:\/\/www.odborovysvaznovinaru.cz\/pages\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/993\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":995,"href":"http:\/\/www.odborovysvaznovinaru.cz\/pages\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/993\/revisions\/995"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/www.odborovysvaznovinaru.cz\/pages\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=993"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"http:\/\/www.odborovysvaznovinaru.cz\/pages\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=993"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"http:\/\/www.odborovysvaznovinaru.cz\/pages\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=993"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}