Motlova milostná dramata, aneb co v TV nebylo

Na předvánoční knižní trh se v tento čas dostává další objemný svazek z pera skvělého českého žurnalisty, reportéra a lovce informací Stanislava Motla, autora více jak dvou desítek kniha a spousty televizních i rozhlasových pořadů. Tentokrát se tento „tulák po archívech“ vydal ve stopách milostných dramat patnácti více či méně známých historických a populárních dvojic. Nehledejme však ve více jak 350stránkové publikaci červenou knihovnu, i když zde hlavní roli hraje Láska.

Láska sladká i bolavá, naplněná i zrazovaná

Motlova představovaná kniha je především historickou sondou. Čtivým perem psanou o lidech a jejich době i časech, které bychom měli znát přinejmenším ze školní docházky, jak z literatury, tak i dějepisu. Po mnoha měsících studia nejrůznějších pramenů, nespočetných hodinách vysedávaných v domácích i zahraničních archivech i cestách na „místo činu“, a během následujícího půldruhého roku psaní, tedy vydalo populární pražské nakladatelství Rybka Publisher Motlova Milostná drama slavných i zapomenutých dvojic. Právě vyšlou knihu široké veřejnosti přiblížil v první polovině tohoto roku stejnojmenný televizní seriál, který, jak už jsme u prací Stanislava Motla zvyklý, sledovaností bohatě předčil mnohé další  pořady. Je však třeba upozornit, že v tv nešly všechny příběhy a kniha nám tak navíc představuje osudy dalších postav, jako třeba milostné vztahy Roberta Capa a Gerdy Taro, světově známých válečných fotografů nebo mj. i Ernesta Hemingwaye a zdravotnice Agnes Hannah von Kurowsky po jeho zranění na frontě.

Foto archiv Rybka Publisher; Světově proslulá fotografie, která je někdy nazývána Spící madona. Robert Capa pořídil tento snímek odpočívající Gerdy Taro přímo v pásmu frontových bojů

Slavní i zapomenutí

V televizním seriálu, osobně Motlem moderovaném, jsme mj. viděli více či méně známé milostné příběhy Boženy Němcové, Rudolfa Těsnohlídka či Jakuba Arbese, ovšemže poutavě zpracované s mimořádnou spoustou zajímavostí a postřehů. Naprostou novinkou byl pak kupříkladu pro většinu diváků vztah aristokratů, kteří významně ovlivnili českou historii – Klemens Wenzel Metternich a Kateřina Vilemína Zaháňská. Mimo dalších ze vzpomínaného televizního seriálu nám ale Motlova kniha představuje figury další. Co jméno, to pojem: herečka Anny Ondráková a nejlepší boxer světa, inteligentní Max Schmeling či v neposlední řadě již vzpomínaný Robert Capa a Gerda Taro.

Foto archiv Rybka Publisher; Pár snů – Anny Ondráková a Max Schmeling

Jako návnadu k přečtení této mimořádně zajímavé knihy použijeme pohled do obsahu publikace: Říkali mu básník hrůzy, Pozdní láska, Touhy krásného Klemense, Utajené city, Dantova Beatrice či v neposlední řadě Jarmila a reportér, Smutek Huga Haase nebo v závěru Pár snů.

Začalo to kalendářem

Především ale dejme slovo autoru:

„ …odedávna mě přitahují hluboké lidské příběhy. Takové, které jdou na samou dřeň Života. Osudové i nevšední příběhy, jimž dává Čas patinu nesmrtelnosti. Takové bývají i příběhy lásky. Výjimečné lásky, jež je vlastní výjimečným lidem.  Ženám a mužům, co dovedou naplno žít. Naplno milovat. Vášeň, která zapálí jejich srdce, otevře jim zároveň barevný svět pocitů a fantazie. V tomhle světě žijí štěstím, ale často také smutkem. Jsou jako bouře. Dovedou povznést toho druhého až k nebi, aby ho vzápětí nemilosrdně zranili. Jindy jsou naopak zraňováni. Láska už je taková. Má mnohé podoby…“

Foto archiv Rybka Publisher; Hugo Haas a Bibi v době, kdy žili v Hollywoodu

Těmito slovy Stanislav Motl uvedl v roce 2017 stolní kalendář, který tehdy vyšel. Jeho obsahem bylo desítky příběhů zamilovaných slavných osob. Každý týden jeden osud, dvě fotografie a krátký text: příběhy Samsona a Dalily, Kleopatry a Marca Antonia, Alexandra Sergejeviče Puškina a Natalie Puškinové, Pera Bezruče a Františky Tomkové a mnoha dalších. Již tehdy se kalendář jmenoval Osudové lásky. Jeho úspěch byl mimořádný. A tak si Stanislav Motl uvědomil, že pro historika-publicistu je toto téma skvělou výzvou a začal s mapováním osudových lásek, přičemž se, ostatně jako ve všech svých pracech, snažil přijít s dosud neznámými fakty a historkami. Zprvu pro rozhlas a později i pro televizní dvanáctidílný seriál Osudové lásky, na který nyní navazuje stejnojmenná kniha, rozšířená o několik osudových lásek, včetně Frederyka Chopina a George Sandové a další shora jmenované. Navíc obohacená o nové informace, které se do televizního zpracování nemohly vejít. Na otázku, jak se mu na tv seriálu dělalo, Motl říká:

„Tahle práce pro mne byla zajímavá také tím, že nešlo o klasický televizní dokument. Herecká účast v takzvaně dohrávaných scénách seriálu dodala punc neobyčejnosti.“

Foto archiv Rybka Publisher; Johann Wolfgang Goethe z kapitoly Pozdní láska. Mezi ním a Ulrikou byl rozdíl téměř jednoho půlstoletí. A přesto oba vstoupili do historie jako symboly velké a čisté lásky.

A co osudové lásky samotného autora?

„Mám to velké štěstí, že potkaly i mne. Je jich několik, ale nejvíce jsem přitahován literaturou a historií,“ usmívá se novinář a spisovatel Stanislav Motl. „A budu jim, myslím, věrný až do poslední své řádky…“

Info box: Stanislav Motl (nar. 1952), rozhlasový a televizní reportér a dokumentarista, je autorem více než dvaceti knih, jejichž hlavním tématem jsou příběhy z nejnovější či vzdálené historie. Leckdy jsou tyto příběhy obestřeny magickým závojem tajemství a záhad. Mezi jeho velká témata patří například i literárně zpracované osobní zážitky z námořních, horolezeckých či jiných expedic. Patří mezi poslední vyznavače heuristické metody pátrání u nás. Nespoléhá na ošidný internet a sociální sítě a kvůli co největší autenticitě putuje za svými tématy nejenom po rodné zemi, ale také v zahraničí, leckdy i daleko za mořem. Při své reportérské práci hledá svědky dávných událostí, pamětníky, zasvěcené badatele, pátrá po archivech, kde se výborně orientuje.

Za svůj rozhlasový cyklus Stopy, fakta, tajemství získal Stanislav Motl v roce 2010 cenu Asociace mezinárodního vysílání v Londýně. V soutěži, které se pravidelně zúčastňují prestižní světové rozhlasové a televizní stanice, jako například BBC či CMM nebo RFE/Radio Liberty získal, jako první Čech v historii, hlavní cenu v kategorii Nejlepší investigativní dokument. Mezinárodní porota ocenila jeho dokument Chlapec a hvězdy, pojednávající o Petru Ginzovi, který v terezínském ghettu vydával v letech 1043 – 1944 časopis Vedem.

Tuto cenu, která je považována za rozhlasového Oscara, získal i o rok později za dokument Letec a smrt. Porota tehdy ocenila zejména jeho pátrací práci v československých, ale hlavně zahraničních archivech. Stanislav Motl je rovněž nositelem hlavní novinářské ceny E.E. Kische a spolunositelem mezinárodní novinářské ceny jeden svět (za reportáž z válečné Jugoslávie Lidé pod bombami). K jeho významným aktivitám též patří přednášky  nejenom v ČR, ale i v zahraničí, ročně jich uspořádá několik desítek! Více na: wwx.rybkapub.cz

Ivan Černý